Co o jídle děláme špatně?
Doktorka potravin odhaluje mýty, které máme v kuchyni každý den.
Mýtus o špenátu plném železa, strach z „éček“, mytí kuřecího masa nebo rýže zapomenutá na sporáku. O jídle koluje obrovské množství polopravd. Odbornice na potraviny Vendula Popelková vysvětluje, jak to ve skutečnosti je – a proč je největším problémem často naše vlastní představa o „zdravých“ a „nezdravých“ potravinách.
V oblasti výživy se trendy mění téměř každý rok. Jednou jsou na „černé listině“ tuky, jindy sacharidy, dříve se démonizovala vejce, dnes jsou naopak považována za výživově hodnotnou potravinu.
Podle odbornice na potraviny Venduly Popelkové je ale většina těchto extrémů zbytečná.
„Lidé se mě často ptají, které potraviny jsou zakázané a které povolené. Jenže takhle jednoduché to není. Spíš je dobré rozlišovat potraviny vhodné k častější konzumaci a ty, které bychom měli jíst méně často,“ vysvětluje.
Podle ní totiž problém většinou není samotná potravina, ale její množství a celkový kontext jídelníčku.
Neexistují „zázračné“ ani „zakázané“ potraviny
Mnoho lidí hledá jednoduché odpovědi – co jíst a co naopak úplně vyřadit. Jenže realita výživy je složitější.
Typickým příkladem jsou sacharidy. V posledních letech se často označují za hlavního viníka přibírání. Přitom jde o základní makroživinu, kterou tělo potřebuje jako zdroj energie.
Podobně dopadly v minulosti tuky nebo vejce kvůli cholesterolu. Výživová doporučení se postupně zpřesňují a ukazuje se, že problémem není samotná živina, ale její nadbytek nebo špatná skladba jídelníčku.
Strach z „éček“ je často zbytečný
Dalším častým strašákem jsou potravinářská aditiva, známá jako „éčka“. V očích mnoha lidí představují automaticky něco škodlivého.
Ve skutečnosti ale označení -E pouze znamená, že látka byla schválena pro použití v potravinách v rámci evropské legislativy. Některé z nich jsou dokonce běžné přírodní látky.
Například vitamín C se na etiketách označuje jako kyselina askorbová – tedy E300. Přesto ho nikdo nepovažuje za škodlivý.
Důležité je podle odborníků hlavně množství a celkový charakter potraviny.
Chyby, které děláme v kuchyni každý den
Mnohem větším problémem než samotné složení potravin bývají podle odbornice chyby při manipulaci s jídlem.
Jednou z nejčastějších je například mytí syrového kuřecího masa.
Mnoho lidí má pocit, že tím maso „očistí“. Ve skutečnosti tím ale mohou bakterie roznést po celé kuchyni. Kapky vody mohou rozprášit mikroorganismy až desítky centimetrů daleko – třeba na pracovní plochu, nádobí nebo salát, který už neprojde tepelnou úpravou.
Podobně problematická je takzvaná křížová kontaminace – například když se na stejném prkénku krájí syrové maso i hotové jídlo.
Rýže na plotně? Potenciální problém
Další běžnou chybou je skladování uvařené rýže.
Pokud zůstane dlouho při pokojové teplotě, mohou se v ní aktivovat bakterie, které přežijí i vaření ve formě spor. Ty se při vhodných podmínkách znovu „probudí“ a mohou způsobit zažívací potíže.
Proto je lepší nechat rýži vychladnout a poté ji uložit do lednice.
Zdravé jídlo není dokonalé jídlo
Podle odbornice může být dokonce nebezpečné snažit se jíst „dokonale“. Příliš striktní pravidla totiž mohou vést až k nezdravému vztahu k jídlu.
„Není dobré dělit potraviny jen na dobré a špatné. I burger může být v pořádku, pokud je z kvalitních surovin a není na talíři každý den,“ říká.
Klíčem je vyváženost a pestrý jídelníček.
Diskuse
0Chcete přidat komentář?
Přihlaste se nebo vytvořte účet.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!